Umělá inteligence ve školství není hrozbou pro učitele, ale jejich novou superschopností. Jiří Slavík, ředitel Základní školy v Českém Brodě, v devátém díle podcastu Budoucnost nepráce ukazuje, že s AI lze zefektivnit administrativu, personalizovat výuku a připravit žáky na svět, kde technologie hrají prim. Přečtěte si, jak probíhalo zavádění AI od prvního šoku češtinářů až po nadšení učitelů v předdůchodovém věku.
O čem byla řeč? Hlavní kapitoly epizody
- 2:45 – Jak Jiří Slavík začal s AI ve škole
- 5:30 – První porada s AI avatarem a reakce sboru
- 8:15 – Jak přesvědčit skeptiky a češtináře
- 12:40 – Cobbot a příprava hodin během minuty
- 16:20 – Diferenciace výuky: Každé dítě na vlastní úrovni
- 21:00 – Proč se děti musí naučit s AI komunikovat
- 25:30 – Interaktivní webovky místo nudných prezentací
- 29:45 – Case study: 100 školních účtů za 10 minut
- 34:00 – Souboj modelů: ChatGPT vs. Gemini v praxi
- 38:20 – AI jako mentor a kouč pro ředitele
- 42:00 – Cíl pro letošní rok: Integrace AI do kultury školy
Hloubková analýza: AI jako motor změny ve školství
Zavádění technologií do škol bývá často spojeno s odporem. Jiří Slavík však zvolil cestu experimentu a osobního příkladu. Namísto suchých směrnic ukázal učitelům AI v praxi – například pomocí vlastního mluvícího avatara na poradě sboru.
Od administrativní zátěže k tvůrčí práci
Jedním z nejvýraznějších přínosů AI, které Jirka v podcastu zmiňuje, je úspora času v administrativě. Jako ředitel musel každý rok ručně zakládat desítky nových účtů pro žáky, což byla práce na hodiny. Díky správně vyladěnému promptu a propojení s Google Workspace nyní stejný úkol zvládne za 10 až 20 minut. Tento „AI-first mindset“ mu umožňuje věnovat se rozvoji pedagogů a strategii školy namísto tabulek.
Personalizovaná výuka a role učitele
AI mění paradigma „jeden výklad pro celou třídu“. Pomocí nástrojů jako Cobbot nebo Gemini mohou učitelé během chvilky vytvořit různé úrovně materiálů pro jedno téma. Zatímco nadanější žáci řeší komplexní úlohy s pomocí AI mentora, učitel má prostor věnovat se individuálně dětem, které potřebují větší podporu. Škola se tak přizpůsobuje dítěti, nikoliv naopak.
Učitel jako kreativní designér vzdělávání
Jirka zdůrazňuje, že AI nenahradí osobnost učitele. Naopak, zbavuje ho rutiny a dává mu prostor být kreativcem. Učitelé v Českém Brodě začínají využívat AI k tvorbě interaktivních webových stránek pro výuku místo klasických prezentací, což je žákům mnohem bližší. Důležité je však naučit děti (i pedagogy) s umělou inteligencí správně komunikovat – nechtít jen „výsledek“, ale používat AI jako partnera pro brainstorming a kritické myšlení.
ChatGPT nebo Gemini?
V podcastu zaznívá i praktické srovnání. Jiří i Filip Dřímalka se shodují, že je dobré modely střídat. Zatímco ChatGPT je prověřenou klasikou, Gemini od Googlu se v českém prostředí a v integraci s nástroji jako Classroom ukazuje jako čím dál silnější hráč. Klíčem je nebát se zkoušet a zadávat stejné úkoly více modelům, abyste získali to nejlepší řešení.
Závěr
Příběh Jiřího Slavíka je důkazem, že i v tradičním českém školství lze dělat moderní věci, pokud má vedení jasnou vizi a odvahu zkoušet nové cesty. AI není science fiction, je to praktický nástroj, který vrací učitelům čas a žákům radost z objevování.
Co si o zapojení AI do škol myslíte vy? Měla by být součástí každého předmětu, nebo ji vnímat jen jako pomůcku? Napište nám své postřehy do komentářů! Nezapomeňte odebírat podcast Budoucnost nepráce a sdílet tento článek dál. Podívejte se taky na další epizody aby vám neunikla žádná zajímavá informace.
Komentáre