Je lepší Claude Opus 4.5, nebo Gemini 3 Pro? Proč se vyplatí psát komentáře do kódu, i když to nikdo nečte (kromě AI)? A proč junioři, kteří spoléhají jen na AI, pohoří na základních inženýrských praktikách? V předvánočním 33. díle technického podcastu AI ta Krajta se Petr, Pavol a Prokop ponoří do reality „vibe codingu“ a rozebírají, proč je kontext králem a proč se Nvidia pustila do vlastních modelů. Pokud vás zajímá, jak psát kód, kterému AI skutečně rozumí, a jak se neztratit v záplavě nových nástrojů, tento díl je povinnou jízdou.
O čem byla řeč? Hlavní kapitoly epizody
- 1:54 – Novinky od Nvidie: Modely Nemotron a jejich lokální běh
- 3:27 – Gemini 3 Pro vs. Claude Opus 4.5: Kdo vyhrává v praxi?
- 4:52 – Gemini v GitHub Copilotu: Proč chtěl Petr prohodit AI oknem
- 10:37 – GPT-5.2 a vánoční nadílka modelů od Anthropicu a Googlu
- 16:27 – Open Code: Vibe coding v terminálu pro milovníky příkazové řádky
- 20:09 – Verzování v éře AI: Proč je Git Bisect záchranou při vibe codingu
- 24:48 – Problém juniorů: AI vygeneruje kód, ale chybí základy (Docker, SQL)
- 39:56 – Budoucnost vývojáře: Full Product Engineer a propojení s byznysem
Hloubková analýza: Vibe coding, kontext a past pro juniory
Gemini 3 Pro vs. Opus 4.5: Souboj o respektování pravidel
Zatímco Claude Opus 4.5 exceluje u standardních webových aplikací, v komplexních a specifických systémech naráží. Pavol sdílí zkušenost, že Opus má tendenci přepisovat architekturu podle sebe, což je u existujících projektů (jako Prombook) nežádoucí. Naproti tomu Gemini 3 Pro 4:29 – Gemini 3 Pro respektuje pravidla mnohem lépe dodržuje nastavená systémová pravidla a „jen doplňuje cihličky“, místo aby bořil dům. Petr však kontruje historkou, kdy mu Gemini v Copilotu nesmyslně přepsalo React komponentu na HTML element, což ukazuje na důležitost orchestrační vrstvy.
Komentáře jako kotva pro AI
Jedním z klíčových zjištění epizody je nová role komentářů v kódu. Pavol, který se označuje za „kódovacího grafomana“, zjistil, že jeho detailní vysvětlení v kódu (např. „proč používám img místo NextImage„) konečně nesou ovoce. 0:40 – Komentáře jako kontext. Moderní modely tato zdůvodnění respektují a díky nim nemají tendenci svévolně refaktorovat funkční části kódu jen proto, že „by to šlo udělat jinak“. Komentáře tak slouží jako silný kontext, který stabilizuje výstupy AI.
Past „AI-first“ juniorů a chybějící základy
Diskuze se ostře stočila k problému juniorů, kteří s pomocí AI vygenerují celou aplikaci, ale nerozumí základům. 25:00 – Junioři neznají Docker a SQL. Jack upozorňuje, že firmy sice oceňují rychlost, ale narážejí na to, že kandidáti netuší, co je to foreign key, jak funguje databázová konzistence nebo jaký je rozdíl mezi REST a GraphQL. AI sice demokratizuje psaní kódu, ale znalost inženýrských praktik (verzování, CI/CD, architektura) se stává o to cennější komoditou. Petr dodává, že klíčem je aplikovaná zvídavost – nespokojit se s tím, že „to funguje“, ale chtít vědět proč.
Závěr
Svět vývoje softwaru se mění z psaní syntaxe na řízení kontextu a orchestraci modelů. Ať už jste fanoušci terminálového Open Code, nebo vyhlížíte GPT-5.2, jedna věc zůstává: AI je skvělý sluha, ale bez hlubokých znalostí inženýrství z vás seniora neudělá.
Co si o tom myslíte vy? Píšete komentáře pro sebe, nebo už pro své AI agenty? A narazili jste na limity vibe codingu? Napište nám do komentářů.
Komentáre