Vítejte u dalšího souhrnu ze světa AI podcastů. Je tu 27. díl AI ta Krajta, kde se klasická sestava (Petr, Pavol, Matyáš a Jacek) ponořila do nejnovějších nástrojů a strategií, které mění svět vývoje.
Hlavním tématem je Cursor 2.0 – je jeho nový model Composer One opravdu tak rychlý a jsou „paralelní agenti“ budoucností, nebo jen hezkým UX? Tým také rozebírá strategický tah Microsoftu s Agent HQ a sjednocováním agentů.
Nejzajímavější část diskuze se ale točí kolem nového přístupu k promptování. Co se stane, když AI přikážete, aby se stala vaším „Ďáblovým advokátem“? Odpověď vás možná překvapí.
O čem byla řeč? Hlavní kapitoly epizody
- 02:01 – Kolečko novinek: Omluva za audio a představení témat
- 02:32 – Téma 1: Cursor 2.0 a jeho nový model „Composer One“
- 04:23 – Nový mód: Paralelní agenti (až 8 najednou)
- 05:13 – Diskuze: Jsou paralelní agenti a Git Worktrees přelomové?
- 09:51 – Sdílení „Commands“ a „Rules“ v týmu (Cursor 2.0)
- 12:56 – Novinka 2: ChatGPT Go (Nový levný plán od OpenAI)
- 15:35 – Problém s placením: Proč firmy platí OpenAI, Antropic i Google
- 17:56 – Novinka 3: GitHub Universe a Agent HQ (Microsoft sjednocuje agenty)
- 21:04 – Téma 2: Standardizace protokolů (A2A, ACP) pro agenty
- 24:59 – Bude AI komunikovat i s CRM (Salesforce) a nejen s kódem?
- 26:05 – Je email nejlepší protokol pro agenty? (Debata)
- 27:10 – Téma 3: „Ďáblův advokát“ (Proč AI halucinuje pozitivně?)
- 30:06 – Jak donutit AI, aby vás challengeovalo (Hledání „sweet spotu“)
- 33:14 – Řešení není v negaci, ale v doptávání se (Asking clarifying questions)
- 40:27 – Důležitost „doptávání se“ (Chybějící mindset uživatelů)
- 43:59 – Budoucnost promptování: Dlouhé konverzace a „context engineering“
- 45:54 – Téma 4: Observabilita (Proč chybí monitoring agentů?)
- 49:43 – Hledání AI talentů (Závěrečná diskuze)
Hloubková analýza: 3 klíčové myšlenky epizody
Díl #27 se zaměřil na budoucnost vývojářských nástrojů a efektivní práci s nimi.
1. Cursor 2.0 a Sjednocení agentů (Agent HQ)
První velkou novinkou je Cursor 2.0 02:32. Jacek vyzdvihl hlavně jejich nový vlastní model Composer One, který je podle něj výrazně rychlejší než konkurence (až 5x na velkých monorepech) a přitom si drží slušnou kvalitu 03:32. Klíčovou novinkou je i mód pro paralelní agenty 04:23, který umožňuje spustit až osm úkolů najednou, každý ve svém vlastním git worktree 05:18.
Petr byl skeptičtější a poznamenal, že se jedná spíše o skvělé UX postavené nad již existujícími koncepty 05:41. Diskuze se shodla, že Microsoft dělá s GitHub Agent HQ podobný krok – sjednocuje agenty třetích stran (Devin, Grok) pod jednu střechu 17:56. To si vynutí standardizaci protokolů (jako A2A), které určí, jak spolu budou agenti komunikovat 21:04.
2. Mýtus „Ďáblova advokáta“
Nejfilozofičtější část přišla s Jackovým experimentem 27:10. Když se snažil validovat svůj nápad na startup, přikázal AI, aby hrálo roli „ďáblova advokáta“ a vše mu rozporovalo. Výsledek? AI začalo „halucinovat negativně“ 28:55 – snažilo se mu za každou cenu vyhovět v jeho požadavku na kritiku, i kdyby si ji mělo vymyslet.
Zjistil, že AI má tendenci „halucinovat pozitivně“ (vždy s vámi souhlasit), a toto byl jen opačný extrém. Pavol doplnil, že se tím nemění schopnost modelu, ale jen jeho osobnost (personalita) 38:59. Tým se shodl, že „sweet spot“ není ani v pozitivní, ani v negativní AI. Klíčem je donutit AI, aby se aktivně doptávalo 33:14, místo aby rovnou servírovalo odpověď.
3. Budoucnost: Observabilita a Context Engineering
Diskuze o doptávání odhalila, že většině uživatelů (i vývojářům) chybí základní „mindset“ – vůbec AI říct, ať se doptává, pokud si není jisté 41:27. Budoucnost práce s AI tak není v psaní krátkých promptů, ale v dlouhých konverzacích, které budují kontext (tzv. „context engineering“) 43:59.
Jacek na závěr otevřel klíčové téma observability (monitoringu) 45:54. Diví se, že nástroje jako Cursor ještě nemají pokročilý monitoring, který by všechny interakce vývojářů s AI posílal například do LangFuse 46:45. Tato data by byla zlatým dolem pro automatické vylepšování firemních pravidel (rules) a promptů.
Závěr: Od promptů k orchestraci
Díl #27 jasně ukázal, že se posouváme od éry jednoduchého „promptování“ k éře „orchestrace agentů“. Nástroje jako Cursor 2.0 a Agent HQ jsou jen začátek. Skutečná výzva teď leží v tom, jak tyto agenty správně instruovat (context engineering) a jak jejich práci efektivně monitorovat (observabilita).
Jaký je váš „sweet spot“ pro promptování? A donutit AI, aby se vás ptalo na doplňující otázky? Dejte nám vědět do komentářů!
Komentáře